Pokud se dočkám záporné odpovědi, už také vím, kam to pošlu příště - do vydavatelství, do něhož jsem to měla, kdybych měla trochu toho fištróna, zaslat hned napoprvé. Jednou možná udělám i článek, kde budu své zkušenosti s vydavatelstvími uvádět jmenovitě a detailněji. Tohle mi docela na netu chybí, respektive se mi ještě nepodařilo najít zkušenosti s těmi mými vydavateli. Víceméně se dohledáte hlavně obecných rad. Jak moc by mi pomohlo, kdybych se dočetla, že i někdo ostatní musel u toho a toho vydavatelství dlouho čekat a jak přesně s nimi jednali. (Nebo možná se mýlím a takových rad se válí na síti nespočet, potom budu velice ráda za odkaz.) Pokud se někdo osmělí mi knížku opravdu vydat, do článku se tedy pustím. Jinak ne. A doufám, že jsem si tímto prohlášením pod sebou nevykopala hrob a vesmír mi to nevrátí tím způsobem, že mě schválně nechá projít několika knižními domy. O zas tak skvělý a obsáhlý článek nestojím. I dvě vydavatelství jsou pro mou křehkou duševní schránku až moc.
PS: A po prvotním suverénním napsání zprávy a jejím odeslání, je panika tu. Otevírání mailové schránky mě opět bude stát několik infarktů!
PPS: A aby toho nebylo málo, asi díky viru mi nejdou dělat háčky a čárky se Shiftem. Co víc si může člověk zavalený píšícími povinnostmi jako já přát?
Mimochodem, taky jste si všimli, že když své dílko kontrolujete a vědomě hledáte chyby, mohli byste pak přísahat, že jste ty nejzásadnější vychytali, ale když si pak věc pročítáte jen tak letmo a rozhodně chyby nevyhledáváte, najednou na vás začne vyskakovat to-lik překlepů?
Klasické další xxx-té pročítání, jehož cílem rozhodně nebylo vyhledávat překlepy |
Žádné komentáře:
Okomentovat