Tenhle článek není můj, což jde poznat na první pohled - je dobrý. Jenom já ho možná blbě přeložila. (Originálu chtiví čtenáři najdou odkaz na konci.)
Následující osmička důvodů, proč jsou spisovatelé tak super kámoši, se možná úplně nehodí do našich končin. Pokud se nejedná o autora bestsellerů či například scenáristu, málokdo z nás je spisovatelem na plný úvazek. Myslím, že ale i tak se s většinou textu můžeme my píšící ztotožnit. Naše hlavy jsou opravdu přeplněné informacemi, zbožňujeme plánování, málokdy nás nudíte a zcela určitě po vás jednoho dne pojmenujeme postavu. A všichni samozřejmě dobře vypadáme! :)
1.) Spisovatelé jsou dobře informovaní
Informovanost možná není na seznamu vlastností vašeho vysněného kamaráda, ale zamyslete se nad tím. Nikdo nemá rád trapné ticho. Pauzy v konverzaci přichází, když už není o čem povídat. Spisovatelé jsou často ale depozitářem informací. Pokud si na párty sednete vedle spisovatele, trefíte konverzační jackpot: nejenom že si s vámi popovídají o nejaktuálnějších světových událostech, ale klidně vám taky vysvětlí, co má společného zadek Kim Kardashian s feminismem.
2.) Spisovatelé jsou skvělé "plus jedničky" na slavnostních večeřích
Nabídněte spisovateli jídlo zdarma a jenom výjimečně vás odmítne. Někteří dobré jídlo jednoduše potřebují, třeba zrovna žijí na hranici existenčního minima nebo se pokouší dokončit měsíc celonárodního psaní románů (NaNoWriMo) a příprava jídla jednoduše není v jejich plánu. Jiní jsou možná na dobré cestě k úspěchu v novinařině nebo cestopisné literatuře, ale nikdy se úplně nezbavili té noční můry čínských nudlí, které je ve spánku stálé dusí. Podobná večeře je pro ně terapií.
3.) Je skoro nemožné začít nudit spisovatele
Většinu vašich přátel pravděpodobně unavuje neustále slýchat o vašich ex nebo neschopných spolupracovnících. Spisovatelé vám všechny tyhle věci zbaští. Pro vás je to očista duše, pro ně je to sbírání informací. Dost možná zrovna pracují na sérii esejů o tom, jak monotónnost každodenního života zabijí kreativitu naší generace. Připravte se na zaujaté otázky - "ale proč si myslíš, že se tak cítíš? Myslíš si, že je to tím, že podléháš mínění společnosti a jejím nerealistickým představám o tom, jaký bys měl být?" Pokud váš nářek je pro ně brainstormingem, oba si tak navzájem pomáháte a není o něčem takovém právě kamarádství?
4.) Spisovatelé chápou odmítnutí
I když profesně těží z vaší bolesti, mají s vámi soucit. Nejenom proto, že jsou ve své podstatě lepší než běžní civilisté, ale taky z důvodu, že si tím vším prošli sami: pitomé práce v call centrech, kopačky kvůli tomu, že byli příliš zaneprázdnění, dny až týdny izolace od kontaktu s ostatními kvůli psaní. Spisovatelé znají vaši bolest. Nejvíce ze všeho hlavně ale ví, co je to odmítnutí. Odmítli vám v tomto týdnu zvýšit plat? Vašemu kamarádu-spisovatelovi nejspíše jenom dneska odmítli tři jeho články. Když potřebujete rameno, kde se vyplakat, spisovatelé jsou tu pro vás. Co je ale nejdůležitější, jsou to také oni, kdo vás přiměje, abyste se opět zvedli a zkoušeli to znovu.
5.) Možná po vás jednou pojmenují svou postavu
Pohlížejte na přátelství se spisovatelem jako na potenciální investici do budoucnosti a vaší proslulosti. Pokud jste jedním z nejbližších přátel spisovatele v momentě, kdy pracuje na svém románu, možná bude po vás pojmenovaná postava, nebo dokonce budete její předlouhou. Je známa spousta příkladů takzvané "tuckerizace", jednou z nejznámějších je například Philip K. Dick, který do povídky Waterspider dosadil spřáteleného autora Poula Andersona.
6.) Spisovatelé mají nízké požadavky
Možná to je ten hlavní důvod, proč jsou tak skvělými kamarády. Spisovatelé jsou zaneprázdnění, ale flexibilní. Společenští, ale soustředění. Pokud jim to nedovoluje časový rozvrh, nedokážou být pro druhé neustále k dispozici. Na stranu druhou ale neřeší, když jim tři týdny nezavoláte. Ve skutečnosti něco takového vlastně oceňují, když se jim třeba krátí deadline. Možná nebudete vašeho kamaráda-spisovatele vídat moc často, ale čas, který spolu budete trávit, bude obvykle úžasný.
7.) Jsou skvělí organizátoři večírků
Spisovatelé tráví příliš mnoho času zkoumáním a plánováním. Když tedy přijde na organizování něčeho - ať už je to kniha, článek nebo večírek - spisovatelé jsou puntičkáři a ví, jak dát dohromady důležité detaily. Pokud vám budou pomáhat s pořádáním párty, podrobně rozplánují menu a rozumně vyberou drinky. (Kolik znáte abstinujících spisovatelů? Znáte vůbec nějaké?) Lidi budou o takové párty pak mluvit týdny, budou se ptát, odkud pochází všechny ty věci s gorgonzolou a fíky. Byly totiž vynikající. Oh, a váš parťák v plánování se také pečlivě zaměří na rozpočet, takže skončíte s perfektně navrženým rautem, jedinečnými koktejly a jednohubkami za relativní pakatel.
8.) Spisovatelé dobře vypadají
Na střední většina spisovatelů trávila čas čtením knih a nerandila. Od té doby se ale někteří z nich pořádně vyšvihli. Zatímco jejich denní jóga je zaměřena proti tomu, aby se kvůli celodennímu psaní transformovali do Quasimoda, posilují i své břišní svaly. Přidejte k tomu jejich vkusný, hipsterský šatník a na stupnici od jedné do deseti máte solidní devítky.
(zdroj)
Žádné komentáře:
Okomentovat