čtvrtek 31. prosince 2015

#59: Ohlédnutí za rokem 2015

Moje reakce při ohlédnutí na uplynulých dvanáct měsíců?


Ale to už je taková novoroční klasika. A navíc by nebylo od věci soustředit se spíše na ty pozitivnější věci letoška. Protože pár - pochopitelně malých a bezvýznamných - se jich skutečně přihodilo. A tenhle souhrn si nepíšu ani tak proto, abych se chválila, ale snad jako nějakou připomínku pro sebe. Protože mi občas přijde, že i kdybych vydala ten největší bestseller všech dob a stala se ředitelem zeměkoule, moje reakce při ohlédnutí zpět by byla...

Ano.

Takže i když si to vůbec neuvědomuji a vůbec nic to neznamená, loni jsem:

1.) Poslala povídku do soutěže Hledá se autor bestselleru


Nepsala jsem tu už několikrát, jak je to se mnou a touhle soutěží; všemi soutěžemi? Takže jo. Wow.


2.) Umístila jsem se v ní na šestém místě


LOL.

3.) Získala jsem svou vlastní rubriku


Začala jsem psát do média, do kterého by mě nikdy ani nenapadlo, že budu psát, a dostala jsem rovnou svou vlastní rubriku, což pro začátek mé velkolepé kariéry myslím není úplně nejhorší. Ale teď vážně. Dneska jsem si to tak uvědomovala. Že jsem tyhle kecy dřív psala jenom na svém druhém blogu pro hrstku lidí a tajně jsem snila, že bych je někdy mohla psát i pro lidí víc a někoho by to vůbec zajímalo. A, proboha, vždyť přesně tohle teď taky dělám! Neuvědomuji si to denně, ale občas mi to všechno dochází a je to prostě neuvěřitelné. Úžasné. Jestli tohle není tím dostatečným důkazem, abyste si šli za svými sny, tak nevím, co už jiného. A už končím, nebo se tu ještě rozbrečím nebo co.

4.) Pokračovala jsem v redaktorské práci


... kterou sice chvílemi nenávidím, ale už kvůli komentářům čtenářů ji nadále dělat budu. LOL podruhé. 

5.) Napsala jsem pár dobrých článků


Hlavně jsem jich napsala hodně a to by nešlo, aby mezi nimi nebylo i pár těch dobrých. To jsou ty vzácné okamžiky, kdy má člověk pocit, že dělá něco, co má opravdu smysl. A je za to tak nějaký šťastný.

6.) Něco jsem si vydělala


Ano, miluji peníze.

7.) Dvacet čtyři hodin jsem si hrála na šéfa jednoho webu


Popsala jsem to tady a nebylo to zase tak závažné, jak to zní. Svým způsobem to ale naprosto bylo!

8.) Začala jsem dělat korektury


A pokud vidíte v mém textu nějaké chyby, problém je samozřejmě na vašem přijímači, ne u mě.


9.) Poslala jsem rukopis do Ceny knižního klubu


Povinnost bez komentáře.

10.) A jasně, taky jsem pokračovala v psaní blogu


Což je taktéž velký úspěch!

Děkuji všem, co mě čtete, a těším se na shledání v příštím roce!


Žádné komentáře:

Okomentovat